Ministerstvo zdravotnictví slibuje v návrhu úhradové vyhlášky na příští rok vyrovnanou bilanci a o 27 miliard více na péči. Někteří ovšem mluví o papírovém optimismu. Zatímco Svaz zdravotních pojišťoven kritizuje nereálné finanční odhady a zvýhodnění segmentů, které se nedohodly, odboráři požadují zahrnutí plošného šestiprocentního navýšení platů a mezd. Nízký plán růstu navíc podle výrobců léků ohrožuje dostupnost centrové péče.

Návrh úhradové vyhlášky pro příští rok počítá s příjmy ve výši 605 miliard. Náklady mají dosáhnout 604,8 miliardy s tím, že na péči půjde 583,5. Tedy o 27,1 miliardy více než letos. Protože se přitom v dohodovacím řízení povedlo uzavřít celkem 12 dohod, sešlo se letos k návrhu méně připomínek než minulý rok. Segmenty, které dohodu neuzavřely a o úhradách tak nyní rozhoduje ministerstvo, ovšem nemohou počítat, že by oproti připomínkovanému návrhu došlo k nějakému zásadnějšímu navýšení.

„Některé připomínky zapracujeme. Platí ale základní premisa, že úhradová vyhláška má být vyrovnaná,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.

Diskutabilní úspory

Svaz zdravotních pojišťoven ve svých připomínkách rozporuje propočty příjmů a nákladů veřejného zdravotního pojištění.  A některé úspory, s nimiž návrh počítá, jsou podle něj nadsazené nebo nerealizovatelné.

„Předpokládané úspory v systému veřejného zdravotního pojištění nejsou plně realizovatelné. Například vyšší výběr pojistného se zatím nepotvrzuje. Očekávané úspory za totální endoprotézy jsou diskutabilní – nelze je předpokládat v takové výši. Totéž platí i v oblasti centrových léků, kdy vliv cenového indexu můžeme reálně posoudit až při vyhodnocení péče roku 2026. Ani úspora 1,5 miliardy Kč v implementaci elektronických žádanek není z pohledu zdravotních pojišťoven v roce 2027 reálná,“ vypočítává svaz.

Je nedohoda pro poskytovatele výhodnější?

K výtce se v oblasti risk-sharingových smluv přidává i VZP. Podle ní je totiž předpokládaná úspora, která má být vyšší o 2,4 miliardy oproti roku 2025, zcela mimo mísu. Loni smlouvy o limitaci rizik ušetřily celkem 1,23 miliardy, což by znamenalo, že by plátci měli touto cestou příští rok generovat příjmy ve výši přes 3,6 miliardy. Tedy trojnásobně vyšší než minulý rok.

Svazu se vedle toho nelíbí ani navýšení v segmentech nemocnic, následné péče, ambulantních specialistů a radiologie, které se v dohodovacím řízení s plátci nedomluvily.

„Dochází tak k potvrzení, že nedohoda je výhodnější pro poskytovatele, a tím ke snížení váhy dohodovacího řízení,“ míní svaz. „Dále zde existuje významné riziko růstu nákladů způsobené růstem produkce a to z (důvodovou zprávou) předpokládaných 4,88 % až na 7 %. To se týká zejména segmentu akutní lůžkové péče (roste dlouhodobě), subsegmentu laboratorních služeb (uvolnění regulace) či oblasti sociálních služeb (smluvní povinnost),“ dodává.

Hrozí odklady centrové léčby?

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) si zase stěžuje, že růst centrové léčby stanovený návrhem na 6,7 % není dostatečný.

„Podle analýzy AIFP bylo na jaře 2026 v systému centrové léčby léčeno přibližně 161 tisíc pacientů a v letech 2024-2025 vstoupilo do úhrad 68 přípravků s novou léčivou látkou, z nichž 49, tedy přibližně 72 %, vstoupilo v režimu se symbolem ‚S‘. Současně průměrný roční náklad na jednoho pacienta mezi lety 2021 a 2025 klesl přibližně z 278 tisíc Kč na 260 tisíc Kč. Systém tedy už generuje úspory prostřednictvím poklesu jednotkových cen, biosimilars, generické konkurence a smluvních ujednání. Další omezení růstu proto nelze automaticky považovat za další cenovou úsporu. V praxi se může projevit především omezením počtu pacientů, kterým bude možné léčbu v daném roce zahájit,“ upozorňuje asociace.

Spor o terénní sestry

Charita ČR zase požaduje vypuštění úpravy úhrad terénních sester u praktických lékařů. Jde o novinku, která vzbudila nevoli segmentu domácí péče, který kvůli tomu napadl dohodu uzavřenou mezi praktiky a zdravotními pojišťovnami. V návaznosti na návrh úhradové vyhlášky, kde ministerstvo nastavení úhrady zachovalo, Charita ČR znovu před změnou varovala.

„Nastavení vytváří riziko indukované poptávky, selekce lehčích pacientů, změny case-mixu odbornosti 925 (sestra v domácí péči, pozn. red.), personálního přesunu a destabilizace stávající sítě domácí péče. Sama důvodová zpráva současně připouští nejistotu finančního dopadu mechanismu a zaznamenává obavu segmentu domácí péče z přesunu lehčích pacientů,“ stojí v připomínce k návrhu.

Nedostatečná agregovaná platba v gynekologii

Česká lékařská komora (ČLK) zase navrhuje u ambulantních specialistů zvýšení bonifikace za celoživotní vzdělávání. Stěžuje si také na nedostatečnou úhradu měsíční agregované platby u ambulantních gynekologů, která podle ní zdaleka nepokrývá náklady na preventivní prohlídky.

„Navržená měsíční agregovaná úhrada má nadále pokrývat prakticky veškerou běžnou preventivní a léčebnou péči o registrované pojištěnky, aniž by zohledňovala skutečný rozsah a nákladovost poskytnuté péče nebo věk a očekávané náklady pacientek. Úhrada se tak nepřiměřeně odděluje od skutečně poskytnutých služeb,“ píše ČLK. Podle ní přitom náklady na tuto péči v reálu dosahují 8,76 miliardy.

Odbory chtějí o 6 % vyšší platy

Odbory pak nesouhlasí s nastavením vyhlášky obecně. „Příjmy veřejného zdravotního pojištění mají v roce 2027 meziročně vzrůst o 44,4 miliardy Kč, tedy o 7,9 %, zatímco náklady na zdravotní služby pouze o 27,1 miliardy Kč. Rozdíl činí 17,3 miliardy Kč. Takto výrazné omezení růstu výdajů na zdravotní služby nepovažujeme za odůvodněné,“ uvádějí. Zde připomeňme, že letošní úhradová vyhláška udělala pojišťovnám sekeru 18 miliard.

Odbory každopádně požadují do vyhlášky zakotvit prostředky na šestiprocentní růst platů. To by podle jejich propočtů znamenalo 12,5 miliardy, pokud by k navýšení došlo u lůžkových služeb a záchranky. Pokud by se jednalo plošně o všechny zdravotníky, stálo by to veřejné zdravotní pojištění přes 18 miliard.

Vedle toho se odborům nelíbí 3,5procentní růst nemocničního segmentu, který je podle nich nedostatečný. A protestují také proti tomu, aby nasmlouvávání totálních endoprotéz bylo ryze v gesci pojišťoven.