Dostupnost inovativních léků, prevence a centralizace. To jsou oblasti, ve kterých má české zdravotnictví prostor ke zlepšení. Investice do prevence a inovací jsou přitom cestou, jak zabránit kolapsu systému zdravotnictví, který bude v příštích letech čelit náporu demografických změn. Na 6. ročníku summitu Ekonomika zdravotnictví to řekl předseda představenstva Asociace inovativního farmaceutického průmyslu a generální ředitel MSD v ČR Mehrdad Doustdar.
„Populace stárne. Podle predikcí do roku 2050 bude 30 % obyvatel České republiky starších 65 let. Stárnutí s sebou přináší i nárůst nemocí – kardiovaskulárních, obezity, rakoviny, Alzheimerovy choroby a dalších. Zároveň ubývá i pracovní síly. Čelíme tedy výzvě, jak zvládnout rostoucí náklady systému. A jedinou cestou jsou prevence, digitalizace a inovace. Jen tak budou lidé zdravější a budou více přispívat k rozvoji ekonomiky,“ upozornil na summitu Doustdar.
Důležité je podle něj nikdy nezapomínat na to, že inovace jsou investice, ne pouze náklady. „To je ale těžké mít na paměti, protože se vždy díváme jen na jednotlivé segmenty. Každopádně existuje mnoho možností, jak zvýšit efektivitu. Mnoho příležitostí, díky nimž můžeme ušetřit a přesměrovat prostředky tam, kde přinesou skutečné výsledky,“ řekl Doustdar.

Nejvíce podle něj záleží na tom, o jaký druh inovací jde. „Inovace musí být zaměřeny na výsledky. V tomto ohledu mi někdy obecně chybí rozlišení mezi léky a léčebnými výkony. Je v tom přitom velký rozdíl. Myslím, že můžeme být ještě přesnější, pokud jde o investice do těch oblastí, které skutečně přinášejí změnu,“ poznamenal.
Prevence jako nejlepší lék
Kromě investic do inovativních léků by se měl systém podle Mehrdada Doustdara výrazně zaměřit na prevenci. „Prevence je nejlepší lék. Zcela souhlasím s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, který na tomto summitu řekl, že musíme jednat a provádět více screeningů a dalších preventivních aktivit. Je to oblast, v níž by se v České republice dalo dělat více,“ řekl Doustdar.
Vyzdvihl také důležitost očkování. „Věřím, že jasně prokázalo, jak lze vymýtit nebezpečné nemoci. To je tedy něco, čeho můžeme díky očkování dosáhnout,“ zdůraznil.
Na Doustdarova slova, že je potřeba cílit na prevenci, reagoval v panelové diskusi i ministr Adam Vojtěch (za ANO). „Musíme se mnohem více zaměřit na prevenci, na včasný záchyt. To je klíč, jak zdravotnictví – a to nejenom české, ale obecně – udržet do budoucna funkční z hlediska finančního i personálního,“ potvrdil.

Kromě prevence zmínil Vojtěch také nutnost investic do inovací. „A to nejenom u léků, ale i v oblasti umělé inteligence a dalších technologií, které mohou zefektivnit systém a ušetřit čas lékařům,“ shrnul. A dodal: „Pokud se na prevenci a inovace dostatečně nezaměříme, bude systém vzhledem k očekávaným demografickým změnám neufinancovatelný.“
Centralizace je někdy až moc
Doustdar v panelové diskusi nabídl i svůj pohled na české zdravotnictví v porovnání se systémy v jiných zemích. „Systém českého zdravotnictví je velmi dobrý. Mám dvě malé děti a velká část mé rodiny z něj za poslední tři roky, které jsme v strávili Česku, hodně profitovala. Zároveň se ale každý dobrý systém dá vylepšit,“ uvedl.
Za jednu ze slabin označil dlouhou dobu čekání na přístup k inovativním lékům. Ta v Česku trvá v průměru 659 dní, zatímco v sousedním Rakousku jen kolem 100 dní. „Pokud tedy žijete ve Vídni, která je jen 330 kilometrů od Prahy, dostanete inovativní léky téměř o rok a půl dříve. Přitom by tomu tak být nemělo, protože v Česku máte mnoho talentovaných lidí a hodně věcí funguje systémově lépe než v Rakousku,“ míní Doustdar.
K tématu
- Proč v Česku chybějí léky? Babiš chce řešit závislost Evropy na surovinách pro jejich výrobu
- Už žádné lobbistické kšefty v kancelářích ministerstva. Vojtěch má plán, jak změnit pravidla
- Přelom v úhradách péče: Konec handrkování o procenta navíc, peníze půjdou za výsledkem
- Revoluce v úhradě endoprotéz: Budou z pojišťoven místo kapříků štiky, či hrozí stopka pro pacienty?
- Spojenci i rivalové. Pojišťovny se spojují u drahé léčby, v inovacích si ale nic nedarují
Druhou slabinou českého systému je podle něj přílišná centralizace. „Pro inovativní medicínu je třeba mít centralizovaný systém, ale po třech letech v Česku si někdy kladu otázku, jestli musí být centralizace až tak silná. Zvlášť když vezmeme v úvahu existující významné regionální rozdíly, nabízejí se naléhavé otázky. Pokud je tedy někdo už mnoho let nějak léčen a ta léčba funguje, musí se pro ni vracet do centra? Není možné pokračovat v léčbě i mimo něj?“ upozornil.
Nepodcenit Trumpovy kroky
Zdůraznil také, že Českou republiku i celou Evropskou unii čeká v následujících letech na poli inovativních léků velká výzva kvůli cenové politice Most Favoured Nation, kterou prosazuje Trumpova administrativa v USA (je založena na principu, že ceny nových patentovaných léků v USA nesmí být vyšší než nejnižší ceny v referenčních zemích, pozn. red.).
„Už dnes se vývoj a výroba hodně koncentrují v Číně, v USA a jinde mimo Evropu. Politika Most Favoured Nation povede k ještě větší koncentraci. Je to velké a aktuální téma, které Evropa nesmí podcenit,“ dodal Doustdar.

Ministerstvo zdravotnictví v červenci schválilo Národní strategii klinických hodnocení humánních léčivých přípravků v ČR 2035, která má podpořit realizaci klinických hodnocení v ČR a tím i inovativní potenciál Česka.
Podle ministra zdravotnictví jsou klíčem k tomu, jak ukončit závislost Evropy na USA, investice do výzkumu a inovací. „Jde hlavně o Evropu, je pro nás klíčová jak v tom dobrém, tak v tom špatném. Na národní úrovni můžeme dělat něco na úrovni SÚKL, připravujeme velkou změnu zákona o léčivech. V ní nastavujeme rezervní zásoby kritických léků,“ popsal Vojtěch.
Poděkování za podporu summitu patří zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a ČPZP, společnostem AKESO, Roche, Sanofi, Novartis, MSD, Zentiva, Medicalc, AbbVie, Takeda, Sprinx Pharma, Tiscali Media a Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.
