Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví má urychlit sdílení zdravotnické dokumentace a zavést jednotné standardy. Dodavatelé IT řešení ji vítají. Oceňují pevný harmonogram i státní infrastrukturu, upozorňují ale na pomalé tempo změn, pozdní zveřejnění technických požadavků a nedostatečné řešení sekundárního využití zdravotních dat.
Pozitivně hodnotí novelu z pohledu dodavatele zakladatel a ředitel společnosti MEDDI hub Jiří Pecina. „Směr i tempo novely považuji za správné a jsem rád, že ministerstvo neustoupilo požadavkům na odklad,“ uvádí pro Zdravotnický deník.
Za nejdůležitější považuje v novele obsažený závazný harmonogram. Ten stanovuje plné zavedení eŽádanek od července 2027, pacientského souhrnu od března 2029 nebo úplné elektronické dokumentace od března 2031.
„Vývoj takové infrastruktury trvá roky a dodavatel potřebuje vědět, kdy a co bude platit. Lhůty jsou nastavené realisticky, dávají dostatek času na přípravu a zároveň nedovolují, aby se elektronizace dál odkládala. Bez pevného termínu se žádná digitalizace nikdy nerozjela,“ vysvětluje Pecina.
Aplikace se napojí jednou a funguje všude
Vítá také rozhodnutí, že registrované výměnné sítě zůstanou v rukou státu. „Páteřní infrastruktura pro přenos zdravotní dokumentace má být neutrální a jednotná pro všechny. Pokud by ji vlastnily řetězce nebo komerční platformy, vznikaly by uzavřené ostrovy a pacient by ztratil svobodu volby,“ míní Pecina. Podle něj je pro dodavatele výrazně lepší jedno státní rozhraní, na které se napojí, než desítky soukromých sítí s různými pravidly.
Pecina kvituje i jednotné standardy pro formát záznamů. „Dnes se každá nemocnice a každý ambulantní software integruje zvlášť, což je drahé a pomalé. Standardizovaný pacientský souhrn a výměnný formát znamenají, že se aplikace napojí jednou a funguje všude. Oceňuji také eŽádanku propojenou se sledováním čekacích dob, posílení práv pacienta k vlastním datům a přípravu na evropský prostor pro zdravotní data,“ říká.
Odlepit se z chvostu Evropy
Novelu jako celek vítá také generální ředitel Infini One Václav Vachta.„Napravuje naše zpoždění v elektronizaci zdravotnictví a interoperabilitě a je v souladu s EHDS (nařízení EU o Evropském prostoru pro zdravotní data, pozn. red.). Nyní jsme v celoevropském srovnání na chvostu a neposouváme se. Novelu tedy plně podporuji,“ popisuje Zdravotnickému deníku Vachta.
A odkazuje na srovnání celkové vyspělosti v oblasti přístupu k elektronickým zdravotním záznamům, kterou mapovala studie Evropské komise 2026 Digital Decade eHealth Indicator Study. V ní jsme se mezi zeměmi Evropské unie umístili na nelichotivém 6. místě od konce (na špici jsou Belgie a Estonsko, nejhůře je na tom Irsko).
Máme před sebou šibeniční termín
I přes jednoznačnou podporu má Vachta k novele i některé výhrady. Vadí mu především pomalé tempo implementace. „Novela ukládá povinnost sdílet standardizované zdravotní záznamy až od března 2031, pouze pacientský souhrn od března 2029. Ten je navíc povinný až při první návštěvě pacienta u lékaře po březnu 2029. To je dost pozdě a fakticky tato vláda nestihne funkční interoperabilitu. Stihne pouze vybrané digitální služby, jako je eŽádanka,“ vysvětluje Vachta.
Nelíbí se mu ani fakt, že se novela jen velice obecně věnuje sekundárnímu využití dat. „Neupravuje povinnosti poskytovatelů zdravotních služeb a řadu dalších otázek,“ upozorňuje.
Jedná se přitom podle něj o širokou a obsahově rozsáhlou problematiku, navíc nezávislou na samotné interoperabilitě. A to přinese opravdu hodně úkolů. „Podle EHDS musíme být připraveni na sekundární využití dat už od března 2029. To považuji za šibeniční termín,“ obává se Vachta.
Chybí vazba na úhrady
Několik věcí by v novele doplnil nebo změnil i Pecina. „Technické požadavky na elektronické záznamy mají být zveřejněny až v březnu 2028, rok před účinností povinnosti. Pro vývojáře by ale byla užitečná dřívější pracovní verze a testovací prostředí,“ jmenuje první z nich.
Novela by podle něj měla výslovně počítat i s napojením certifikovaných aplikací třetích stran na centrální služby, nejen informačních systémů poskytovatelů. „Tedy tak, aby pacient nebyl odkázán jen na EZKartu,“ vysvětluje Pecina.
V novele mu chybí také vazba na úhrady. „Distanční konzultace, eKonzilium nebo práce se sdíleným záznamem by měly mít odpovídající výkon v úhradové vyhlášce, jinak se nové nástroje budou využívat pomaleji, než by se využívat mohly,“ dodává.
