Téměř definitivní podoba úhradové vyhlášky na příští rok je na světě. Ministerstvo zdravotnictví vypořádalo skoro 150 připomínek, které se k návrhu sešly, a poslalo ho do poslední fáze schvalování před vydáním na konci října. Přilepšilo přitom fakultním nemocnicím, méně peněz by naopak měli dostat ambulantní specialisté a domácí péče.
I když po připomínkovém řízení neudělalo ministerstvo ani zdaleka tak radikální změny, k jakým došlo loni (po volbách), netknutý návrh rozhodně nezůstal. A úřad tak trochu popřel premisu, že kdo se nedohodne, určitě na tom nevydělá. Oproti původnímu návrhu si totiž polepšily fakultní nemocnice. Přitom ve vypořádání připomínek ministerstvo smetlo výtku Svazu zdravotních pojišťoven, že se přístupu nedrželo.
„Jediným segmentem bez dohody, kde ministerstvo zdravotnictví stanovilo úhrady přímo, je segment akutní lůžkové péče, kde dohodě zabránila Asociace nemocnic ČR (ANČR). A růst úhrad pro členské nemocnice ANČR je skutečně pod růstem segmentů s dohodou z dohodovacího řízení,“ píše se ve vypořádání připomínek.
Psychiatrické nemocnice a specializované ústavy si polepší
Jenže právě nemocnicím navyšuje aktualizovaná podoba návrhu vyhlášky úhrady o celkem 196 milionů. A to bez centrové léčby, která sama narostla oproti dřívější verzi o 134 milionů. Vydělaly na tom zrovna velké nemocnice sdružené v Asociaci nemocnic ČR. Zatímco ty regionální mají procentuální růst v porovnání z původním návrhem nižší.
Vůbec nejvíce dorovnalo nyní ministerstvo úhrady psychiatrickým nemocnicím a specializovaným ústavům. Na propad v úhradách jejich péče ostatně samo upozorňovalo v důvodové zprávě s tím, že „důvodem je u ústavů sjednocování základních sazeb a omezování nákladových modifikátoru a u psychiatrických nemocnic pokračující pád relativních vah DRG klasifikace“.
Teď ale psychiatriím navrhuje místo sedmiprocentního propadu sedmiprocentní růst, tedy v součtu rozdíl o 14 %. U specializovaných ústavů by měly místo pětiprocentního poklesu růst úhrady o 2,5 %.
Fakultky dostanou navíc skoro o procento
Fakultní nemocnice si mají polepšit o necelé procento a dostat tak meziroční nárůst o skoro 2,5 %. Oproti tomu regionální nemocnice jdou proti původnímu návrhu vyhlášky o 1,5 % dolů. Fakultní nemocnice si tak polepší jak na úkor ambulantních segmentů, tak i v rámci vlastního segmentu ponížením úhrad menším nemocnicím.
„Úhrady u fakultních nemocnic a specializovaných ústavů se částečně navýšily. U psychiatrických nemocnic byla provedena rekalkulace, ze které vyplývá růst úhrad. Propad nastal už v letošním roce a příští rok dochází ke kompenzaci. Celkové navýšení pro segment nemocnic pak vychází z požadavku na vyrovnanou bilanci systému veřejného zdravotního pojištění,“ shrnuje ministerstvo ve vypořádání připomínky odborů.
Celkové meziroční navýšení v segmentu akutní lůžkové péče se přitom zvedlo z 3,5 % na 3,6 % v aktualizovaném návrhu s tím, že nemocnice dostanou skoro 280 miliard (234 miliard bez centrové léčby).
Operace kloubů dostanou minimální úhradu
Další změnou týkající se nemocnic, která vzešla z připomínkového řízení, je úprava podmínek pro soutěžení totálních endoprotéz (TEP). Vyhláška totiž ponechává jejich úhrady na smluvním vztahu poskytovatele a zdravotní pojišťovny. V aktuální verzi ovšem stanovuje také mechanismus základní minimální úhrady. Uplatní se v případě, že se poskytovatel s pojišťovnou nedohodne do konce března 2027 a hrozilo by tak právní vakuum ohledně stanovení úhrady.
„Minimální základní úhrada je stanovena ve výši 87,5 % standardní úhrady, což odpovídá zkrácení délky pobytu u pacientů s TEP ze stávajících 9 na 6 dnů. To je stále nadprůměrná délka pobytu oproti vyspělým zemím EU. Hrozba poklesu úhrad o 12,5 % je dostatečnou motivací pro poskytovatele, aby se zdravotní pojišťovnou jednali o individuálním nastavení úhrad,“ stojí v odůvodnění.
Současně se vyhláška snaží i dalšími mechanismy motivovat velké poskytovatele, aby jednali s pojišťovnou o individuálním nastavení úhrady.
Více peněz pro následnou péči
Při výsledném dělení peněz si ještě polepšila také následná a dlouhodobá péče. Ani ta se v dohodovacím řízení s pojišťovnami nedomluvila, nicméně úhrady v jejím případě určilo hlavně pilotní smírčí jednání.
Po vypořádání připomínek jí přitom ministerstvo přiťuklo ještě přes 83 milionů navíc s tím, že na segment příští rok půjde 38,7 miliardy korun.
Ambulantní specialisté pohořeli
Vzhledem k tomu, že aktuální znění vyhlášky počítá s náklady vyššími oproti původní verzi o 151 milionů, zatímco nemocnicím přidalo přes 413 milionů, muselo jinde škrtat. A stalo se tak v ambulantní péči. Konkrétně u ambulantních specialistů a v domácí péči.
Ambulantní specialisté byli třetím segmentem, který se v dohodovacím řízení nedomluvil. Ministerstvo při psaní úhradové vyhlášky vycházelo z téměř odsouhlaseného návrhu, který zablokovaly dvě zaměstnanecké pojišťovny. V poslední verzi vyhlášky ovšem specialistům posílá o 153 milionů méně. A dalších skoro 20 milionů plánuje ušetřit na centrové léčbě, kterou ambulantní specialisté zajišťují.
Ministerstvo navíc při vypořádání připomínek nevyhovělo České lékařské komoře, která chtěla vyšší bonifikace za celoživotní vzdělávání. „Odměňování za celoživotní vzdělávání je nastaveno dostatečně motivačně, jeho případné další navýšení je nutné sjednat v dohodovacím řízení. Vedle toho by toto navýšení představovalo další dodatečný růst v segmentu. Růst u ambulantních specialistů je ale nastaven vzhledem k tomu, že jde o jeden z mála segmentů bez dohody, už nyní velmi štědře, a není tedy možné jej dále navyšovat,“ reaguje úřad.
Domácí péče doplácí na terénní sestry
Zkrátka přišla oproti první verzi také domácí péče, která má méně o skoro 90 milionů. Zároveň jí ministerstvo nevyhovělo, když vznesla protest proti dohodě v segmentu praktických lékařů. I v rámci připomínek se totiž poskytovatelé domácí péče, respektive Charita ČR, ohradili proti úhradě terénních sester praktických lékařů. Varovali přitom před destabilizací péče, vytváření konkurenční paralelní sítě a extenzivními náklady.
„Vznikne pracovní skupina, která se problematikou a její implementací a limity bude zabývat tak, aby nedocházelo k systémově nežádoucím jevům,“ reaguje ve vypořádání ministerstvo.
„U poskytovatelů domácí zdravotní péče se očekává meziroční růst úhrad v souladu s dlouhodobým trendem růstu objemu péče ve vlastním sociálním prostředí, v celkovém objemu tedy je očekáván růst úhrady segmentu domácí péče o zhruba 7,1 %. Mírně nižší dynamika růstu počtu unikátních pojištěnců je očekávána z důvodu podpory terénních sester u praktických lékařů, které nově ošetří část nekomplikovaných pacientů ve vlastním sociálním prostředí,“ doplnilo navíc do důvodové zprávy.
Současný návrh vyhlášky počítá pro příští rok s náklady ve výši 604,9 miliardy. Z toho 583,7 miliardy půjde na zdravotní služby, což znamená meziroční růst o 27,5 miliardy. Očekávané příjmy systému by měly dosáhnout 605 miliard, což je o 44,4 miliardy čili 7,9 % více než letos.
