Úspory 150 milionů ročně a konec zbytečných budov: Jak bude vypadat hygiena 21. století?

Vznik Národního institutu veřejného zdraví v roce 2028 přinese nejen sjednocení 17 samostatných organizací, ale i novou koncepci péče o veřejného zdraví. Vzorem nového centrálního úřadu se stane Státní úřad pro jadernou bezpečnost, přičemž jeho šéfa má na pět let jmenovat vláda. Ačkoliv počáteční transformace vyjde na 350 milionů korun, systém uspoří díky odbourání duplicit až 150 milionů korun ročně.

Národní institut veřejného zdraví by měl od roku 2028 spojit 14 krajských hygien a tři zdravotní ústavy (SZÚ, ZÚ Ostrava a ZÚ Ústí nad Labem). Půjde o moderní instituci pečující o veřejné zdraví, která bude mít na starosti infekční a chronické choroby, mimořádné události i prevenci.

„Nový institut bude samostatným ústředním správním úřadem, jehož generálního ředitele bude na pět let jmenovat vláda. Ministerstvo zdravotnictví bude nadále určovat zdravotní politiku a připravovat legislativu, zatímco institut zajistí odbornou a výkonnou činnost včetně kontrol, laboratorních analýz a ochrany veřejného zdraví,“ přibližuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Strukturálně by se měl stát vzorem Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Ředitel institutu zároveň bude smět vytvořit vědeckou radu s tím, že pod institutem vznikne přímo řízená organizace zaměřená na vědeckovýzkumnou činnost. Ta také bude moci čerpat dotace.  

Úspory až 150 milionů na duplicitách

Transformace na jednu instituci pochopitelně bude něco stát. Ministerstvo sumu vyčísluje na zhruba 350 milionů korun, z toho 300 milionů na IT. Jenže náklady by se měly brzy vrátit. Úřad totiž počítá s ročními úsporami až 150 milionů na duplicitách. Konkrétně by se tak dalo ušetřit kolem 62 milionů na IT a licencích, 54 milionů díky společným nákupům, 31 milionů na administrativě a řízení a 5 milionů v laboratořích. Dnes přitom mají všechny instituce, které se spojí v jednu, rozpočet 3,3 miliardy ročně.

Vedle toho je tu skoro sedmdesátka budov, které mají hygieny v gesci. Mnohdy se jedná o historické budovy, které vyžadují nemalé investice do údržby. Pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví by tak měla definovat síť objektů, v nichž zůstanou krajská pracoviště. Diskuse, zda na pracovišti provoz zachovat, nebo vrátit státu, se týká zhruba 25 až 30 budov.

Ušetřené peníze by měly zůstat v institutu. Budou moci jít například na sociologické studie nebo sérologické přehledy, které by pomohly s co nejefektivnějším nastavením očkovacího kalendáře.

Odměňování by se mělo zlepšovat

S racionalizací provozu souvisí redukce 59 až 94 administrativních úvazků. Ovšem vzhledem k tomu, že průměrný věk tu činí 56 let, vyřeší se během dvou až tří let přirozenými odchody. Naopak odborný personál by rozhodně ubývat neměl. Reforma proto počítá se sjednocením benefitů a postupným přibližováním platů k těm v nemocnicích. Dnes totiž zaměstnanec ve státní službě na krajské hygieně bere průměrně kolem 43 tisíc hrubého a ten v pracovním poměru 34 tisíc. Oproti tomu lékař v nemocnici má skoro 125 tisíc a sestra přes 62 tisíc.

„Pokud chceme získávat a udržet kvalitní odborníky, musíme řešit také jejich odměňování. Rozdíly oproti nemocničnímu sektoru jsou výrazné. Reforma sice automaticky nepřinese vyšší platy, ale zajistí, aby zaměstnanci přechodem do nového institutu finančně netratili. Dlouhodobým cílem je jejich odměňování postupně zlepšovat,“ říká zástupce hlavního hygienika Matyáš Fošum.

Větší důraz na prevenci

Národní institut veřejného zdraví by ovšem neměl ležet jen na bedrech lékařů. V nové koncepci péče o veřejné zdraví by měli hrát větší roli další odborníci včetně biostatistiků či sociálních epidemiologů. Ministerstvo také nyní spolupracuje s 3. lékařskou fakultou UK na akreditaci nového oboru Public Health. A bakalářské obory zaměřující se na ochranu veřejného zdraví zavádějí i další univerzity. Měly by přitom být koncipované tak, že se více zaměří na prevenci.

„Hygienik 21. století nemůže být jen kontrolorem. Musí umět pracovat s daty, vyhodnocovat rizika, zvládat krizové situace a aktivně podporovat zdraví obyvatel. Tomu chceme přizpůsobit i vzdělávání budoucích odborníků a obnovit rezidenční místa ve veřejném zdraví,“ poukazuje Fošum.

Právě prevence je věc, která má v novém systému hrát mnohem větší roli. Dnes se přitom podpoře zdraví věnuje méně než jedno procento úvazků krajských hygien. A i když běží programy na podporu prevence, nemají zdaleka takový dosah, jak by bylo potřeba. Přístup totiž není koordinovaný a důraz na jednotlivé aspekty prevence se liší – například osvětě v oblasti HIV se některé kraje věnují podstatně víc než jiné. Nově by měl být přístup plošný.

Náběh během pěti let

Aby to ale všechno klaplo, je před ministerstvem ještě spousta práce. Připomeňme, že tři předchozí pokusy o reformu v roce 2013, 2020 a 2023 spadly pod stůl. Pracovní skupina k současnému návrhu vznikla letos v únoru. Příprava návrhu se přitom neobešla bez jiskření, které se promítlo i v médiích. Nyní se ovšem ministerstvo snaží průběžně komunikovat se všemi, jichž se změna týká, a reflektovat jejich obavy.

V září přitom úřad poslal návrh zákona do vnitřního připomínkového řízení a po novém roce by měl zamířit do meziresortu. Institut má vzniknout v roce 2028 s tím, že do té doby je také třeba připravit jednotné IT, společné metodiky a sdílené služby.

Transformace ze současného stavu potrvá zhruba pět let. Během prvního roku by se měly vyřešit nemovitosti, všechny potřebné smlouvy potrvají tři až pět let a jednotné IČO naběhne zřejmě po pěti letech.