U našich západních sousedů to začíná vřít. Státní rozpočet Německa totiž narazil na pravidlo o dluhové brzdě a tamní spolková vláda hledá, kde by potřebné peníze ušetřila. Mezi adepty na škrty tak patří mimo jiné také výdaje směřující na zajištění zdravotní péče u praktických lékařů. Mezioborové lékařské sdružení MediVerbund se však vůči takovým úvahám ostře vymezuje. „Kvalitní ambulantní a preventivní péče posiluje celý náš ekonomický systém,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt předseda bádensko-württemberské pobočky MediVerbund Norbert Smetak.
S ohledem na aktuální diskusi o aktivaci dluhové brzdy v Německu a o státním rozpočtu na rok 2024 se zostřuje debata o tom, na jakých výdajích by spolková vláda mohla najít požadované úspory. Bádensko-württemberská pobočka mezioborového lékařského sdružení MediVerbund (MEDI) varuje před škrty v ambulantní péči.
Z robustní sítě praktiků těží celá země
Podle jejího šéfa Norberta Smetaka debaty ve spolkové vládě o konečné podobě státního rozpočtu nesmí vést ke škrtům na úkor praktických lékařů, a tedy pacientů. „Nemocní nebo neléčení pacienti mají vážné negativní dopady na naši společnost a stojí zdravotnictví i stát spoustu peněz. Kvalitní a preventivní ambulantní péče naopak celý náš ekonomický systém posiluje,“ uvedl pro odborný deník Deutsches Äzteblatt.
Podle něho stát musí dostatečně investovat do kapacit ambulantní zdravotní péče, aby se pod náporem demografických změn v nadcházejících letech nezhroutily. „Do ambulantní péče musí plynout peníze, které se ušetří v důsledku připravované nemocniční reformy. Stabilní péče poskytovaná praktickými lékaři totiž v mnoha případech předejde péči, která by bez nich jinak musela být o to více poskytována přímo v nemocnicích,“ řekl dále Smetak.
MEDI také varuje před derozpočtováním poplatků praktických lékařů, se kterým počítá koaliční smlouva stran, jež tvoří spolkovou vládu. „Pracujeme s 20 let starým jednotným hodnotícím standardem, který nebyl téměř upravován, a se sazebníkem poplatků pro lékaře, který je starý kolem 40 let,“ uvedl šéf bádensko-württemberské pobočky MEDI.
Dopady dluhové brzdy
Spolková vláda je poměrně krátce před koncem roku pod tlakem při přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Může za to pravidlo dluhové brzdy, na které Německo narazilo. Toto pravidlo říká, že rozpočty spolkových zemí musí být naplánovány jako vyrovnané v normálních ekonomických časech, na úrovni spolkové vlády může státní rozpočet dosahovat schodku nejvýše 0,35 procenta HDP.
Problém nastal před necelými dvěma týdny, kdy německý Ústavní soud spolkové vládě zakázal použít peníze, které zbyly ve zvláštním fondu vyhrazeném na boj s následky covidové krize, na jiné účely. Spolková vláda jimi konkrétně chtěla kompenzovat vysoké ceny energií německým firmám. Jedná se o sumu v objemu přibližně 60 miliard eur (v přepočtu kolem 1,46 bilionu korun).
Kabinet Olafa Scholze tak nyní hledá, kde by potřebné peníze mohl v návrhu státního rozpočtu na příští rok ušetřit. A jak již bylo řečeno, jednou z možností je škrtat právě ve zdravotnictví, včetně výdajů, jež putují směrem k praktickým lékařům.
Vláda na tenkém ledě
Jenže v případě nejen praktických lékařů, nýbrž obecně ve zdravotnictví, spolková vláda ve svých úvahách o šetření vstupuje na tenký led. Nemocnice, nemocniční, lékaři, lékárníci a koneckonců i praktici dlouhodobě upozorňují na svou zhoršenou finanční situaci.
Tu částečně způsobila pandemie koronaviru, na niž de facto plynula navázala krize energetická a inflační. Německé nemocnice tak vládu opakovaně žádají o dodatečné peníze na pokrytí zvýšených nákladů na energie, pakliže je nedostanou, řadě z nich hrozí insolvence. A nemocniční lékaři by tak mohli přijít o pracovní místa. Lékárníci si zase stěžují, že již několik let nebyla valorizována odměna, kterou inkasují z léků na předpis. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach tvrdí, že situaci řeší a vláda všem, kterým hrozí pád, pomáhá nebo ještě pomůže.
Zdeňka Musilová
